Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Stanovení fyzikálně-mechanických vlastností horniny pro účely kalkulace napětí na základě měření sondami CCBO
Staš, Lubomír ; Waclawik, Petr ; Souček, Kamil ; Vavro, Martin
Pro měření primárního napětí horninového masivu bylo použito metody odlehčeného jádra s užitím kompaktní sondy kuželového tvaru CCBO. Celkem čtyři měření napětí byly provedeny v metamorfovaném horninovém masivu tvořeném biotitickou rulou, v horizontálně vedeném vrtu s označením VRT-H. Pro účely výpočtu velikosti hlavních složek napěťového pole je nezbytná znalost základních fyzikálně-mechanických vlastností horninového masivu v místě měření. Z tohoto důvodu byly z vrtného jádra uvedeného vrtu připraveny zkušební tělíska, která byla následně testována na mechanickém lise ZWICK 1494. Výzkumná zpráva popisuje jednotlivé zkušební vzorky, metodické postupy a výsledky fyzikálně mechanických vlastností.
Integrační proces žákyně se zrakovým postižením do hlavního vzdělávacího proudu předškolního a základního vzdělávání, případová studie
BLÁHOVÁ, Petra
Bakalářská práce s názvem Integrační proces žákyně se zrakovým postižením do hlavního vzdělávacího proudu předškolního a základního vzdělávání, případová studie se zabývá tématem integračního procesu dítěte se zrakovým postižením do hlavního vzdělávacího proudu předškolního a základního vzdělávání. Je zde předání základních informací o zrakovém postižení a úloze rodiny při integraci, dále je vysvětlena základní terminologie týkající se dítěte se zrakovým postižením a integrace zrakově postiženého dítěte do společnosti. Cílem bakalářské práce bude zpracování adekvátní odborné báze problému integrovaného vzdělávání dětí se zrakovým postižením a na tomto podkladě v designu případové studie popsat a analyzovat edukační historii a současnost žákyně se zrakovým postižením. Práce je strukturována do dvou částí, na teoretickou a praktickou. Teoretická část definuje základní okruhy úzce spojené s tématem zrakového postižení. První kapitola se zabývá dítětem, či žákem se zrakovým postižením, jeho klasifikací, vymezením pojmů a nejčastějšími oftalmologickými diagnózami. Ve druhé kapitole popisuji specifika vývoje dětí se zrakovým postižením - vývoj kognitivních funkcí, vývoj motoriky a socializace. Třetí kapitola práce je o možnostech kompenzace zrakového postižení. Zde se zabývám zejména zrakovým vnímáním, sluchovým vnímáním, hmatovým vnímáním a vyššími kompenzačními smysly. Poslední kapitolu teoretické části věnuji tématu systému vzdělávání žáků se zrakovým postižením. Tato část popisuje koncepční a legislativní rámec, předškolní vzdělávání žáků se zrakovým postižením, základní vzdělávání žáků se zrakovým postižením, specifika vzdělávacího procesu žáků se zrakovým postižením a činitelé ovlivňující vzdělávací proces žáků se zrakovým postižením v hlavním vzdělávacím proudu. V praktické části se věnuji konkrétní žákyni, která byla začleněna do vzdělávání v běžné mateřské škole a v mateřské škole pro děti se zrakovým postižením a následně v běžné základní škole hlavního vzdělávacího proudu. Při praktické části jsem použila případovou studii. Zde jsem si kladla za cíl ukázat metodické postupy, kterých bylo využito při začleňování žákyně do vzdělávacího proudu. Výzkum poukazuje, že základní škola má snahu zapojit žákyni s postižením zraku do hlavního vzdělávacího proudu. Nepodařilo se zde, ale úplně nahradit kompletní možnosti zaměřené na žáky se zrakovým postižením. Se žákyní více pracuje asistent pedagog než učitel. Socializace ve třídě je úspěšná, ale žákyni chybí vrstevníci se stejným zdravotním znevýhodněním.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.